Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Život a dílo pražského tesaře Michaela Ranka
Bláha, Jiří
Úsporné krovy navržené na konci 20. let 19. století pražským tesařem uherského původu Michaelem Rankem (1770-1842) tvoří jakýsi spojovací můstek mezi tradičními hambalkovými krovy a novodobými vaznicovými konstrukcemi. Rychlému osvojení Rankových krovů mezi tesaři napomohla příbuznost s krovy tradiční hambalkové soustavy, snadnější manipulace s trámy menších profilů a v neposlední řadě i jednoduchost při výrobě a vztyčování. V průběhu druhé poloviny 19. století byly Rankovy krovy spolu s tradičními krovy hambalkovými vytlačeny novými progresivními konstrukčními soustavami, zejména všeobecně rozšířenými krovy vaznicovými.
Počátky a rozvoj vědeckého výzkumu historických krovů na evropské půdě
Bláha, Jiří
Přehled nejvýznamnějších evropských vědeckovýzkumných a publikačních aktivit ve výzkumu historických krovů od poloviny 19. století až do současnosti.
Historické krovy v jižní části Českomoravské vrchoviny
Bláha, Jiří ; Kyncl, T.
Převážná většina historických krovů ve zkoumaném regionu patří do skupiny krokevních krovů s hambalky. Velká různorodost a variabilita konstrukčního provedení patrná především na provedení stolic podélného vázání nám umožňuje sledovat vývoj tradiční tesařské technologie i mapovat lokální řemeslné projevy. Českomoravská vrchovina je typickým územím s velmi malou transportní vzdáleností mezi místem těžby a místem stavby. Jde o lesnatou oblast bez větších vodních toku s nadmořskou výškou 500-840 metrů nad mořem.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.